Na konci školního roku jsem
brečela, že nemám žádnou brigádu, protože třešně jaksi neuzrály. Já se jim
nedivim, v takovým počasí co bylo, bych taky nezrála. Pak přišel zoufalý
nápad jít na jahody. Po prvním dni jsem zjistila, že to asi nebude to pravý,
protože si vydělám sotva na naftu, kterou tam projedu. Ale pocit !jezdit do
práce autem! je k nezaplacení. Přesto jsem s touhle prací, která mi
přivodila bolest zad a natažené stehenní svalstvo, po dvou dnech skončila.
A máme tu druhou trochu
výdělečnější brigádu – trhání třešní! Opět se můžu chlubit, že jezdím do práce
autem. Výdělek je dvojnásobný než na jahodách. Záda ani stehenní svalstvo mě
nebolí. Bolí mě chodidla a holeně ze štaflí.
Můj velice milý expřítel mi sehnal brigádu v restauraci
jako výpomoc v kuchyni. Ve dvě jsem měla přijít, tak jsem přišla. „Doufám,
že máš pití a jídlo?“ „Nemám“ „Tak bacha, ať neomdlíš, brigádnice to první den
dělaj!“ Milé přivítání.
Můj velice milý expřítel jistě tušil, že práce spočívá v tom, že budu celý
den mýt nádobí jak splašená, škrábat brambory jak ďas a před odchodem, tedy
ještě asi hodinu po tom, co všichni vypadnou, pucovat celou kuchyň rejžákem
(vážně, rejžákem!), pak ještě hadrem a bojovat s myčkou, která se nechce
dát jen tak snadno vypustit, ale minimálně třikrát vylije vodu pod všechno, kde
jí nemůžu utřít! Můj velice milý expřítel se mi chce zřejmě za něco pomstít.
Neomdlela jsem! A ponaučení z prvního dne? Brambor není nikdy dost!
Druhý den ráno pěkně na sedmou vstávám na třešně,
v poledne není co trhat, tak jedu
domu a ve dvě jdu do kuchyně. Čeká na mě kopice nádobí zasviněná zbytky jídla.
Proč to ty lidi nesní, když si to objednali?
Musím přiznat, že mí kolegové mají vážně kuráž. Chtějí mě naučit vařit. Dnes se
dočkali prvního úspěchu – umím orestovat zeleninu. Taky mě mohli naučit něco
pořádnýho, pro sebe zřejmě zeleninu restovat nikdy nebudu.
Brambory jsem vyměnila za kýbl cibule, pěkně jsem si pobrečela a zpátky
k micáku. (Micák! Taky se vám to slovo líbí? Je strašně super!)
Servírka přinesla vzkaz kuchaři: Z toho pstruha jsem měl skoro orgasmus.
(Velice milé, zvláště chlapovi od chlapa)
Ponaučení z druhého dne? Na myčku se musí něžně!
- Daniela
Článek mě opravdu pobavil :D
OdpovědětVymazatNás zase potěšil tvůj komentář ;)
OdpovědětVymazatčlánek skvělej, ale na tu fotku z třešní nic nemá :D
OdpovědětVymazatDelat pomocnou silu v kuchyni je makacka :-D
OdpovědětVymazathttp://brunimily-rozjimani.blogspot.cz/