Stórky z práce

První a možná poslední část stórek z mý suprčupr brigády. Aneb jak jsem rozjela kariéru servírky ve čtyřhvězdě!

Snídaně.

Na snídaně musíte přijet v šest hodin a na raut připravit všechno jídlo a nádobí. Od sedmi do deseti pak sledujete, jak se hosti ládujou. "Šikmé" (což je pracovní název pro asiaty) je lepší nesledovat. Někdo by jim měl zakázat veřejně jíst, protože je to vážně nechutný. Chápu, že nejsou zvyklý na naše jídlo a příbor a nejíst slupky a tak, ale vyjídat vnitřek párku nebo vycucávat rajče a slupku pak plivat na talíř (za neustálýho mlaskání), je na mě moc. Největší pochoutkou je zřejmě káva s lupínky, jogurtem a kousky ovoce. 

Co je pro mě taky záhádou, nebo spíš pro hosty, je náš džusovač. Všichni různě ohybají hadičku, kterou ten džus teče, a lomcují klíčkem a skleničku nakláněj různým směrem... Tlačítko PUSH je tam zřejmě pro srandu králíkům.

Snídaně je taky dobrá příležitost vás upozornit, že včerejší svatba vás rušila celou noc! To znamená otevřít všechna okna a stěžovat si, že v tak zakouřené místnosti se nedá dýchat! Všechno by bylo v pořádku, pokud by ta místnost nebyla nekuřácká.

Večeře.

Večeře se skládají z "balíčků" (hostů z hotelu) a zájezdů (díkybohu nejčastěji Němců). Němci mají zvykem, vám nadiktovat pití, vy to přinesete a oni se pak vzteklí, že to nechtěli objednat ale zaplatit! Ehm, díky, že jste to slovo zaplatit trochu vypustili.

Francouzi žerou furt rohlíky a hrozně rádi drobí. Na stůl, pod stůl, na židli. Hlavně mimo talíř. 

Zvykem "šikmých" je udělat, co největší bordel a co nejmíň toho sníst. To znamená vyválet příbor v omastku a položit ho zpět, kde byl. Rozlít vodu. Alespoň jeden kousek masa hodit pod stůl. Zamaskovat to kupou ubrousků. Dát alespoň 10 židlí k jednomu stolu. Samozřejmě za neustálého focení vás, sebe a jídla.