Takový to, když vstanete v 6 ráno, dokodrcáte se busem do školy, sedíte tam 10 minut... 20 minut... 35 minut... A profesor nikde. Tak se zvednete a vyse- ehm- vykašlete se na to. Pak sedíte v hospodě, sbíráte kuráž na nadcházející test z jazyka anglického, kterej se stejně nakonec nepíše, takže po 10 minutách odcházíte s blaženým pocitem ze školy a vaše kroky míří opět do hospody!
A tak se prodíráme prvním týdnem na vysoké škole. Je to sranda. Zatim. Všichni straší, co nám nepůjde, z čeho vyletíme, kterej zápočet nenapíšem a kterej učitel nás zaručeně potopí. My se ale určitě budeme děsně snažit, veškerý přednášky si vyslechnem (jen ať už nejsou pětihodinový, prosím!), na všechny zkoušky se poctivě naučíme a zvažuju, že si koupim i nějakou tu učebnici..
Že bych viděla podstatnej rozdíl, oproti střední, se říct nedá.. Po třech dnech už máme dva domácí úkoly, chodit tam musíme každej den a profesoři jsou stejně protivný. Ale je to horší, to jo. STAG vyloženě milujeme, protože je ták jednoduchý se v něm vyznat, rozvrh se pořád nějak mění a nikdo neni schopnej nám o tom říct, na studijním nedělaj asi vůbec nic. Z jedný budovy do druhý máme přejít za 5 minut, no, to abych vytáhla koště a doletěla, ne??
Jo a už nemusim cestovat na Sibiř, těch -50 stupňů, co máme v učebně mi stačí!
Po dlouhý době jsem taky musela vyhrabat moje dioptrický brýle, protože, buďme upřímní, bez nich bych z těch prezentací na přednáškách měla velký nic. A všichni moji známí ví, jak strašně ráda je nosim. Tak ráda, že byly celý léto zandaný v nejzazším koutě šuplíku. Radši.
Dobře ale to už si moc stěžuju, že jo. Super je, že se nemusíme přezouvat a to je tak super až je to boží. Krásná je knihovna, kde si můžeme půjčit učebnice, který jinak stojí šest kil a nepatří k těm, který mam v plánu si kupovat.. (vážně učitel na vysoký škole musí mít všechno slovo od slova z učebnice, vážně??) No každopádně to přežijem, zvládli to před náma, zvládnem to taky. (teda doufám.. :D)
Zaručeně Vás ráno probudí!!
-Adéla
