Tak se vám hlásím po 30denní výzvě. Jak právě čtete - přežila jsem. Co bych vám k tomu řekla... Na fotce můžete vidět, že žádné nové slibované bříško se nekoná. Vypadám pořád stejně, možná na poslední fotce jsem si dala k obědu o jeden knedlík méně. Přiznám se, že jsem některý den vynechala. No jo, nikdo není dokonalý. Když přijedete v pět hodin večer ze školy, jste zralý akorát tak na postel a ne na brušáky.
Na druhou stranu zas úplně zbytečné to asi nebylo. Nějaké ty svaly bych pod tím nánosem tukových buněk našla, jen jsou skryté (jak by řekl můj profesor na biologii - latentní). Možná tomu napomohl i fitbox, na který s Adélou chodíme a o kterém určitě uděláme článek, jen co seženeme nějaké doplňující foto.
Někde jsem četla, že se holky ptaly, jestli se všechny brušáky musí dělat najednou. Myslím, že by měly. Pokud si jich každou hodinu uděláte 10, moc velký vliv to asi mít nebude. Já jich udělala vždy 20, 10 vteřin pauza, dalších 20, pauza...
Na mě tato 30denní výzva žádný velký vliv neměla, ale rozhodně se po tý stovce brušáků cítíte jako největší pán, že pro sebe něco děláte.
1. fotka je ze dne, kdy jsem začala. 2. fotka je asi po 10 dnech, 3. fotka někdy kolem 20. dne, 4. fotka ze dne, kdy jsem skončila.
- Daniela
