Nechtělo se mi, ale v krátkosti něco napíšu. Jako parta jsme se rozhodli jet na vodu (i můj expřítel, který mi tak lezl na nervi, že nemůžu napsat "milý" a už vůbec ne "velice").
První noc proběhla vcelku v klidu. Ráno si jedni z našich hochů vymysleli, že pojedou na kánoi, čímž úplně zbořili moje organizační plány. Teď bych jim líbala ruce.. Dobře, klidně i nohy!, protože vydržet s ex 3 dny na raftu, tak je na tomhle světě o jednoho jedince mužského pohlaví méně. Ale osud byl takový, že jsme jely 4 holky na raftu a kluci na druhém. Takže ten jeden jedinec je stále živ a zdráv, chud o cigarety, které jsem uschovala a nemám v plánu je vracet. Stejně je kouřit neumí.
Jako samy holky jsme si to užily. Dostaly jsme sice zprcáno od našich hochů, že nejedem s nimi (asi se jim stejskalo), ale ono táhnout se s nima jak smrad a poslouchat asi 2 písničky stále dokola, protože jiné neumí dokonce, je opruz! Jednoho dne si místo nás našli náhradu a stále lituji, že je nenechali tam, kde je našli. 1 buzík, 2 kreténi a jedna menší rozhoďnožka, to je vážně parta Hic. Přesto z buzíka Lumíra máme srandu do teď. A stále nám vrtá hlavou, co u nich ve stanu dělal celou noc jeden z našich hochů...
- Daniela
Žádné komentáře:
Okomentovat